»

Očkováním vytvořené protilátky mohou souviset se vznikem leukémie

Nový výzkum ukazuje, jak očkování způsobuje, že se bílé krvinky dělí na neidentická dceřiné buňky. Výzkumníci se domnívají, že to může vysvětlit, jak se krvinky mohou stát rakovinnými, čímž způsobí leukémii.
Výzkumníci na Perelmanově lékařské fakultě pensylvánského univerzity (University of Pennsylvania 's Perelman School of Medicine) zjistili, jak B-lymfocyty tvoří neidentická dceřiné buňky, coby součást procesu tvorby protilátek. Ve svém článku o této studii - "Asymmetric B Cell Division in the Germinal Center Reaction" ("Asymetrické dělené B-buněk během reakce zárodečné centra") - podotkli, že:
"Doživotní odpovědi protilátek na očkování vyžadují reorganizaci lymfatické tkáně a dynamickou mezibuněčnou komunikaci, zvanou reakce zárodečné centra."
To znamená, že tvorba protilátek skrz očkování mění povahu lymfy a způsobu, kterým buňky navzájem komunikují. To je významná a závažná trvalá změna způsobu fungování imunitního systému. Samotní autoři dospěli k závěru, že jejich zjištění může vysvětlit, jak se krvinky stanou rakovinnými.
Naneštěstí, tito výzkumníci nevidí nebo si nechtějí připustit skutečný význam svého zjištění: Očkování může způsobit leukémii.
Místo toho vidí svůj objev jako příležitost vynalézt lepší vakcíny! Ty se rychle stávají hlavním zdrojem příjmů farmaceutických molochů, takže takové tvrzení se v základním výzkumu objevuje stále častěji. Pokud výzkumník chce dostat další peníze na své studie, musí naznačit, že to, co zjistil, může napomoci v šílené honbě za čímkoliv, což povede k novým vakcínám.


Tvorba protilátek
Makrofág je z řečtiny pocházející výraz pro "velkého jedlíka" (pažravci). Buňky, zvané makrofágy, vyhledávají a požírají vetřelců, jako jsou bakterie. Bílkoviny ze nakousnutí bakterie rozloží na součástky (peptidy). Tyto peptidy se pak připevní na povrch makrofágu.
Když T-lymfocyty (běžně nazývané T-buňkami; kriticky důležité pro pacienty s AIDS) ucítí stejný peptid na B-buňce, jaký je i na makrofágu, podnítí B-buňky k tvorbě protilátek.

Protilátky se pak naváží na vetřelce, díky čemuž je pro bílé krvinky snadnější těchto vetřelců pohltit. V některých případech se protilátky spojí s nějakým prvkem krevní plazmy, díky čemuž mohou vetřelců rovnou zabít.
Rozdíl mezi přirozenou a očkováním vyvolanou imunitou
Neustále počúvamie, že náš imunitní systém nerozlišuje mezi přirozenými a oslabenými vetřelci, zda kopiemi zbytků jejich těl, které se v dnešních očkovacích látkách běžně používají. To je však na míle vzdálené pravdě. Ve skutečnosti tyto oslabené patogeny (choroboplodné zárodky) a úlomky z nich nevytvoří opravdový antigen, což jednoduše znamená, že makrofágy rozlišují mezi pravými vetřelci a vpíchnutím pseudo-vetřelci.
Proto se do vakcín přidávají adjuvanty. Ty podněcují makrofágy k vyvolání tvorby protilátek. Na co přesně makrofágy reagují? To není známo. Jaký druh peptidů si připojují na povrch svých buněk? Proč bychom měli věřit, že tyto peptidy jsou přesně stejné jako ty, které jsou vytvořeny v odpovědi makrofágů na vpád pravých vetřelce?
Nakonec bychom se měli zeptat, co tyto pseudo-patogeny ve spojení s adjuvanty dělají makrofágy. Vyrábějí zmutované buňky? Nevíme.


Výzkum
Tato studie zkoumala, jak se tvoří protilátky po očkování. Už dlouho se ví, že se to děje jiným způsobem než po přirozené nákaze
Tvorba dceřiných buněk B-buňkami. Jak jsem uvedla výše, B-buňky, vytvořené na podnět makrofágů, vyrábějí protilátky po "výzvě" od T-buněk. Tento nový výzkum se zaměřil na tento proces. Na podnět se B-buňky dělí. Avšak na rozdíl do běžného dělení buněk, kdy vznikají dvě identické dceřiné buňky, B-buňky se dělí na dva různé typy buněk.
Jedna z dceřiných buněk obsahuje tři typy bílkovin, které určují, jaké protilátky se mají vyrábět, a tyto B-buňky se dělí na kopie sebe sama. Druhý typ dceřiné buňky očividně vylepšuje kvalitu vytvořených protilátek.
Leukémie v krvi pod mikroskopomKrvný nátěr lymfocytóza při B-buněčné leukémii. Světlé buňky jsou lymfocyty. Na obrázku je vidět tři vážně poškozené rakovinné buňky. (Fotografie je volně šiřitelná a pochází od Armádního ústavu pro výzkum patologie (Armed Forces Institute of Pathology) v USA, Digitálního laboratoře PEIR)

To vrhá stín pochybnosti na povahu buněk, které jsou výsledkem očkováním vytvořených peptidů na makrofázích. Skutečně odpovídají ozastným vetřelcům? Mohou vést k tvorbě defektních B-buněk, dokonce rakovinových? B-buňky jsou typem bílých krvinek a existuje typ leukémie, zvaný B-buněčná leukémie.
Pokud lze ukázat libovolnou možnou spojitost mezi nárůstem počtu očkování a nárůstem výskytu leukémie, opatrnost by nás měla rozhodně vést k tomu, abychom prozkoumali potenciál očkování vyvolat leukémii. Jak se ukazuje, takovou spojitost tu už máme.

Graf výskytu leukémie ve Velké Británii
Výskyt nových případů leukémie ve Velké Británii (graf pochází od Cancer Research UK = Britský výzkum rakoviny)
Tento graf od Cancer Research UK ukazuje jasnou spojitost mezi rostoucím počtem očkování a rostoucím výskytem leukémie ve Velké Británii. I když výskyt leukémie v posledních letech mírně klesl, nevypadá to na zvrácení trendu. Jak lze vidět z grafu, dočasné poklesy nastaly i předtím bez toho, že by zvrátily celkový trend.
Třeba poznamenat, že B-buněčná akutní lymfatická leukémie (ALL) je nejčastěji diagnostikována dětem. 63,6% případů ALL je diagnostikováno lidem do 20 let. Jelikož B-buňky jsou významné při očkováním vyvolané imunitě, může nárůst ALL být významnou částí CEKOV nárůstu výskytu leukémie? Ukazuje se, že ano. V letech 1982 až 2001 se výskyt B-buněčné ALL v severských zemích zvýšil z 2,92 na 3,59 na 100.000, což představuje 23% nárůst u dětí.
Korelace mezi nárůstem B-buněčné leukémie u dětí a zvýšením počtu očkování existuje. Takže máme korelaci s B-buněčnou leukémií is leukémií obecně. Navíc tato studie ukazuje, že mechanismus očkováním vytvořených protilátek používá B-buňky.

Je proto rozumné říci, že může existovat příčinná souvislost mezi očkováním a leukémií. Důkazy takového potenciálu však nevyzývá lékařskou vědu ani tak k výzkumu nových typů vakcín, jako spíše k vyšetřování rizika očkováním způsobené leukémie.


Pomatený imunitní systém
Nejenže je leukémie možným nežádoucím účinkům očkování, co jsem přebírala v jiných článcích, ale trend zhoršování zdraví dětí může také být následkem očkování. Tato studie poukazuje na riziko matoucí imunitního systému následkem očkování. Můžeme také pochopit, že očkováním vytvořená imunita vůči nemocem (pokud vůbec nějaká existuje) je pravděpodobně defektní.
Jsme svědky rapidního nárůstu chronických chorob, zvláště u dětí - autismu, rakoviny, alergií, astmatu, cukrovky, neurologických poruch. Věřit, že to vše je způsobeno velkým posunem v genetice, vyžaduje pořádnou dávku důvěřivosti. Těžko lze zpochybnit, že nárůst těchto chronických nemocí u dětí - nemluvě o nemocech u dospělých, jako např. Alzehimerova nemoc - přibližně kopíruje nárůst počtu očkování.

Jelikož nyní je očividně v sázce zdraví a blaho prakticky celého lidstva, čas postavit se tarot v tvář tomuto problému už dávno nastal. Musíme požadovat poctivý výzkum příčin všech těchto nemocí se zaměřením na pravděpodobnou spojitost s očkováním.

 

Zdroj: http://www.slobodavockovani.sk/news/ockovanim-vytvorene-protilatky-mozu-suvisiet-so-vznikom-leukemie/#.UDnR5BT5m68.facebook

 

Pokud se vám náš článek líbil a máte zájem o dostávání těchto článků o zdraví pravidelně,

zaregistrujte se  ZDE

 

YzE5Y